Lidé trpící depresí často uvádějí, že se jejích depresivní stav vrací, že jsou zoufalí a nedokážou najít smysl života.  

„K čemu to všechno je? Proč se ráno obtěžovat vstávat?“ 

Viktor Frankl, který přežil holocaust, čelil těmto otázkám svých spoluvězňů během druhé světové války v koncentračních táborech. Právě v těchto dobách Frankl pochopil, že utrpení samo o sobě není hlavní příčinou zoufalství, ale že za hlavní příčinu psychického strádání označil pocit nedostatku smyslu a neschopnost najít smysl pro výzvy, které nám přináší život. 

Podle V.Frankla se deprese vyskytuje na třech úrovních: psychologické, fyziologické a duchovní. 

Na psychologické úrovni pocity nedostatečnosti vznikají z toho, že se pustíme do úkolu, který přesahuje naše schopnosti.

Na fyziologické úrovni dochází k životně důležitému snížení fyzické energie.

Na duchovní úrovni je pociťováno hluboké napětí v důsledku toho, kým člověk je ve vztahu k tomu, kým by měl být.

Pokud jsou cíle nedosažitelné, dochází ke ztrátě smyslu a je doprovázena ztrátou smyslu pro budoucnost. Se ztrátou smyslu a budoucnosti přichází i ztráta vůle k životu. 

Logoterapie pomáhá lidem řešit kořeny těchto problémů. Ztráta smyslu života je jedním z hlavních problémů života v moderní době a vytváří „existenční vakuum“. 

Skupinová logoterapie a deprese 

Logoterapie je účinným přístupem k léčbě deprese. V jedné studii se skupina deseti vysokoškolských studentů s příznaky deprese a výraznými pocity ztráty smyslu účastnila skupinové logoterapie. 

Cíle programu byly následující: 

·       Pomoci najít a ujasnit si hodnoty, které mají smysl. 

·       Stanovit rozumné cíle, které by naplnily hodnoty účastníků. 

·       Stanovit praktické plány k dosažení těchto cílů. 

·       Identifikovat přednosti a nedostatky účastníků, které by ovlivnily jejich schopnost dosáhnout stanovených cílů. 

·       Záměrně zahrnout přednosti a deficity do plánů k dosažení stanovených cílů. 

Během 10 sezení se skupina účastnila cvičení, jejichž cílem bylo rozšířit vědomé uvědomění, podnítit tvůrčí představivost a promítnout osobní hodnoty (Robatmili, Sohrabi ... & Hasani, 2015).

Na konci programu byla u studentů naměřena snížená míra deprese a zvýšený pocit smysluplnosti života. 

Proč potřebujeme smysl, abychom byli psychicky zdraví?

Je lidskou přirozeností potřebovat a chtít, aby byl život smysluplný. Bez smyslu se cítíme prázdní a máme tendenci ztrácet smysl pro orientaci v životě. Frankl pochopil, že klíčem k přežití je udržet si vnitřní oporu v našem morálním a duchovním Já. Toho lze dosáhnout stanovením realistických a dosažitelných cílů. 

Ve společnosti mnoho lidí ztratilo svůj směr. Nikdo nechce mít pocit, že jsme se narodili proto, abychom pracovali, platili účty a pak zemřeli. Tento názor se může prohloubit v neuspokojivé práci. Pokud navíc nejste schopni splnit své cíle, které jste si stanovili, může to vést k pocitu beznaděje.

Frankl vymyslel termín "existenciální vakuum", aby popsal, co se děje s frustrovanou vůlí. Nevíte, pro co žijete, a můžete se uchýlit ke zneužívání návykových látek, sebevražedným myšlenkám, násilí, nudě nebo vyhledávání potěšení a chování toužícímu po moci. To jsou pokusy o naplnění hladového srdce u těch, kteří byli životem zklamáni a postrádají smysl pro směr a cíl. 

Během pobytu v koncentračních táborech Frankl pochopil, že to není utrpení samotné, co v něm a jeho spoluvězních vyvolává zoufalství; je to pocit, že nemají co dát a nemají koho milovat. Tyto pocity je vedly k přesvědčení, že nemají pro co žít. 

Jak pomáhá logoterapie? 

Logoterapie léčí, protože nás učí oslavovat život. Člověk pociťující vděčnost se těší nejen z daru, ale také z lásky, která s darem přichází. Dávání zvyšuje lásku ve světě, a to nejen u těch, kteří dostávají, ale také u těch, kteří dávají. 

Logoterapie vám má pomoci najít smysl a dát vašemu životu cíl. Každý z nás má svou jedinečnou roli a je naší odpovědností najít a zvolit si svou vlastní autentickou cestu.

Duchovní zaměření logoterapie je neutrální a nenáboženské a jeho cílem je pomoci posunout otázku z "Proč já?" na "Kdo jsem?". 

Najděte svůj vlastní smysl 

Pokud se potýkáte s depresí nebo jinými problémy s duševním zdravím nebo pokud se chcete o logoterapii dozvědět více, můžete buď navštívit program Transformio nebo se přihlásit na individuální setkání.  

Reference:

Frankl, V. E. (1986). Lékař a duše: Od psychoterapie k logoterapii. Vintage.

Robatmili, S., Sohrabi, F., Shahrak, M. A., Talepasand, S., Nokani, M., & Hasani, M. (2015). Vliv skupinové logoterapie na smysl života a úroveň deprese íránských studentů.

Upraveno, zdroj:

https://psychologyeverywhere.com/articles/what-is-the-meaning-of-all-this-find-answers-to-depression 

Logoterapie je léčebný přístup, který vytvořil Dr. Viktor Frankl (1905-1997), psychiatr, neurolog, přeživší holocaust a autor bestselleru A přesto říci životu ano.

Logoterapie je založena na třech principech:

Svoboda vůle: Lidské bytosti nejsou determinovány, ale samy se určujíVůle ke smyslu: Lidské bytosti jsou motivovány vyššími hodnotamiSmysl života: Život má smysl nezávisle na našem vnímání

Logoterapie se účinně využívá při léčbě depresí, závislostí, nemocí a nejrůznějších terapeutických problémů a je obzvláště užitečná pro lidi, kteří ztratili smysl a cíl. Logos je řecký výraz pro "smysl". Logoterapie je tedy léčení prostřednictvím smyslu. O kvalitě vašeho života nerozhoduje to, co se vám v životě přihodí, ale váš postoj k tomu, co se děje.

Perspektiva je rozhodující. Logoterapie mění váš pohled na sebe sama, mění váš pohled na život a mění váš vztah k lidem a věcem.

Smysl života

Jak logoterapie mění váš pohled na sebe sama?

Pomáhá vám podívat se na sebe z vnější perspektivy. To je užitečné dvěma způsoby. Za prvé, když se vidíte z vnější perspektivy, můžete se nezaujatě podívat na to, co děláte, a rozhodnout se: "Kým chci být?". A pak nejste uzamčeni ve svém chování. Můžete se posunout a změnit a BÝT tím, kým chcete být.

Když se navíc soustředíte na smysl, a ne na sebe, najdete "proč", pro které chcete žít, něco, na čem vám záleží víc než na úzkosti, která je hnacím motorem vašeho chování. To poskytuje silnou a mocnou motivaci změnit své chování kvůli někomu nebo něčemu, na čem vám záleží.

Jak logoterapie mění váš pohled na život?

Vše je vnímáno ve smysluplných souvislostech. Tak například kontext vězně v koncentračním táboře, který dává kousek chleba někomu, kdo umírá hlady, má v kontextu toho, co se děje, význam, který by neměl, kdyby někdo žijící v přepychu dal někomu krajíc chleba. Když někdo, kdo se léčí ze závislosti, řekne "Ne, děkuji" na sklenku dobrého vína, má to význam v kontextu, který by to nemělo pro někoho, kdo nikdy závislý nebyl. V prvním případě je to projev neuvěřitelné obětavosti. V druhém případě je to projev neuvěřitelné odvahy. Nezištnost a odvaha jsou příklady toho, co je důležité. Naučíte se soustředit na důležité věci.

Když se na život díváte tímto způsobem, problémy se stanou něčím víc než jen "něčím k řešení". Problémy a výzvy jsou surovinou, s jejíž pomocí lze uskutečnit pozitivní změnu. Někdo, kdo se zamýšlí nad svým problémem, říká: "Nikdy předtím jsem to takhle neviděl." To je pravda. A pak se tentýž problém, který se předtím jevil jako velký, nyní změní v něco, co mu slouží.

Jak logoterapie mění váš vztah k lidem a věcem?

Stále vedete dialog. Pochopíte, že jste tu z nějakého důvodu, že všechno, co děláte, má význam. Proto jste vůči někomu nebo něčemu zodpovědní. Ve skutečnosti jste zodpovědní před svou představou o tom, kým byste skutečně měli být. Takto nahlíženo, nikdy nejste nezaujatým pozorovatelem. Jste neodmyslitelnou součástí světa a máte jedinečnou a nezastupitelnou roli v celkovém obrazu věcí.

Tento článek byl převzat z webu https://themeaningseeker.org

Čím dál tím více je slyšet, že fyzické zdraví se nedá oddělit od psychického. Pro někoho je to bohužel stále překvapení. Psychické potíže a stres v moderní společnosti nejsou vnímány jako něco důležitého, dokud se nezmění v opravdové fyzické potíže. 

Často se ptáme, jak negativní emoce ovlivňují naše zdraví? Jsou opravdu tak nebezpečné? 

Jaký dopad měla izolace v době COVIDu? Jednalo se opravdu o nezbytné opatření opatření?

Studie na portálu Circulation analyzuje metadata z mnoha jiných studii, které byly vytvořeny v období posledních 15 let zabývajících se korelaci kardiovaskulárních onemocnění (KVO) a psychického stavu. A to v obou směrech: jak negativní emoce ovlivňují KVO, tak zkoumají i vliv pozitivních emocí na KVO. 

Pro účely studie mezi negativní emoce a stavy byly zařazeny úzkostí, deprese, vztek, chronický stres, pesimismus, nespokojenost se současným životem, osamocení.

Vedle nich se porovnává dopad pozitivních emocí a postojů jako optimismus, smysl života, vděčnost, odolnost vůči stresu a pocity štěstí. 

Zkoumal se i vztah jak rozvoj KVO, jako infarkt myokardu, srdeční selhání, cévní mozková příhoda nebo nutnost podstoupit koronární revaskularizaci, mohou také vést k rozvoji negativního psychického zdraví.

DISCLAIMER: v článku uvádím pouze obecné souvislostí, aniž bych se zabýval jednotlivými onemocněními. Pokud vás zajímají detailní informace, zde je odkaz na studii
https://www.ahajournals.org/doi/10.1161/CIR.0000000000000947

DOPADY NEGATIVNÍCH EMOCÍ NA KVO

V roce 2011 byla publikována studie, kdy stres spojený s prací zvyšuje riziko kardiovaskulárních nemocí až o 40%. Další metaanalýza, která se zaměřila na zprávy pacientů o vnímaném stresu bez ohledu na jeho příčinu zahrnovala údaje od 118696 účastníků ze 6 studií, zjistila, že vysoký vnímaný stres byl spojen s 27% zvýšením rizika výskytu koronární choroby srdeční a spojené s tím úmrtí. 

U lidí, kteří zažívají osamocení, je o 50% zvýšené riziko KVO!!! 

Vztek a nepřátelské chování zvyšují riziko o 19% už 2 hodiny po afektu, a o 24% u lidí s kardiovaskulárními potížemi. 

Úzkostí je emoci charakterizovanou pocity napětí, znepokojivými myšlenkami a fyzickými změnami, jako je zvýšený krevní tlak. jsou největším faktorem pro hypertenzi. Úzkost byla spojena se zvýšeným rizikem úmrtí na KVO o 41% vyšší. V případě srdečného selhání je to 35%.

Například dle statistik, v USA je celoživotní výskyt velké depresivní poruchy 20,6 %, a to především u žen, adolescentů a lidí s nízkými příjmy. Riziko srdečné zástavy je až 45%. Deprese mají taky velký vliv na obezitu. Riziko je o 37% vyšší! 

Pessimismus, který je vyjádřením postoje beznaděje a negativního vnímání dějů, má až 2x větší dopad na úmrtnost v důsledků KVO.  Studie byla provedena za periodu 11 let. 

DOPADY POZITIVNÍCH EMOCÍ NA KVO

Neexistuje definice pozitivního psychického zdraví, ale pro účely studie se jedná o přítomnost pozitivních psychologických faktorů, jako je štěstí, optimismus, vděčnost, smysluplnost, životní spokojenost, eudaimonická (ctnostná) pohoda a všímavost. 

Optimismus je asociován se zdravějším chováním, jako je větší chuť k fyzickému pohybu, absence kouření, zdravější strava, lepší spánek a taky lepší skóre na poli KVO. Je taky spojen se zdravějším stárnutím. Riziko spojené s případy KVO je o 35% nižší a o 14% nižší je úmrtnost.  Optimističtější jedinci mají o ≈10 % delší život a větší šanci dožít se ≥85 let.

Dospělí lidí, kteří mají jasný smysl života, mají nižší riziko úmrtí, a to i po zohlednění deprese, zdravotního postižení a dalších komorbidit. Metaanalýza zahrnující 10 prospektivních studií a > 130000 účastníků zjistila, že smysl života je spojen s o 17 % nižším rizikem jak KVO příhod, tak úmrtí. 

Pocit štěstí má pozitivní vliv na lepší spánek, více fyzického pohybu, kvalitnější stravy a absence kouření. Riziko onemocnění koronární onemocnění srdce (KOS) je o 22% nižší. Jiné práce zjistily, že pozitivní postoje chrání před progresí onemocnění v souvislosti s diabetem a dalšími kardio- metabolickými stavy. Je to v důsledku nižší produkci kortizolu. 

Cvičení všímavosti (Mindfulness) umožňuje lépe si uvědomovat své emocionální reakce na zážitky každodenního života a lépe je ovládat. Všímavost je spojena s menším stresem, větším soucitem a vyšší úrovní pohody. Pokud jde o rizikové faktory srdeční činnosti, skromné údaje ze studií naznačují, že vyšší úroveň všímavosti je spojena s nižší pravděpodobností výskytu kardiovaskulárních rizikových faktorů. Mindfulness byla spojena s menším užíváním tabáku a větší pravděpodobností nekouření, vyšší úrovní fyzické aktivity, střídmějším stravováním, hladinou glukózy nalačno < 100 mg/dl a nižší tělesnou hmotností.

V populační studii 6025 dospělých bez KOS na začátku studie, kteří byli sledováni v průměru 15 let, měli lidé s vyšší úrovní emoční vitality menší relativní riziko vzniku KOS ve srovnání s lidmi s nižší úrovní vitality o 19%. Psychologická pohoda byla také spojena s 29% snížením rizika úmrtí na KVO.

STRES A REGULACE EMOCÍ

Experimentální studie srovnávající kardiovaskulární zotavení po akutním stresovém úkolu u 50 zdravých jedinců s vysokým a nízkým stresem zjistila, že vysoce stresovaní účastníci vykazovali větší zatížení kardiovaskulárního systému. Akutní případy psychického stresu v kombinaci s psychickým distresem (např. depresí) byly rovněž spojeny s několika dalšími KVO.

Chronický psychický stres může zvyšovat dlouhodobé kardiovaskulární riziko.

Pozitivní psychologické faktory, včetně schopnosti efektivně regulovat emoce, jsou spojeny se zdravějšími základními hladinami autonomních parametrů, jako je srdeční frekvence a variabilita srdeční frekvence, vyšší vagový tonus a zdravější biologické reakce na stres, a jsou za ně pravděpodobně mechanicky zodpovědné.

Nedávný systematický přehled zahrnující 16 studií dospěl k závěru, že intervence založené na všímavosti vedly k většímu zlepšení negativních psychologických výsledků (např. méně úzkosti, deprese, stresu) a snížení systolického krevního tlaku. Několik středně velkých studií meditace pro primární a sekundární prevenci zaznamenalo překvapivě velký pokles infarktu myokardu, kardiovaskulární mortality a mortality ze všech příčin. Vědecké prohlášení dospělo k závěru, že meditace má možný přínos pro snížení rizika KVO.

Přehled meditačních intervencí u pacientů se srdečním selháním zjistil významné zlepšení deprese a zvládání symptomů. Pokud jde o intervence založené na všímavosti, metaanalýza randomizovaných klinických studií u pacientů s KVO z roku 2019 zjistila významné zlepšení úzkosti, vnímaného stresu, deprese a systolického krevního tlaku.

Shrnutí

Psychické zdraví je důležitou součástí zdraví a pohody pacientů s KVO nebo s rizikem KVO. 

Techniky a programy zaměřené na všímavost, pozitivní postoje a hledání smyslu v životě prospívají nejen pro pacienty s KVO, ale slouží i jako preventivní programy pro dosažení větší pohody.

Jsou stabilním základem pro uvědomění propojení těla a ducha, dlouholetosti a pevného zdraví.

Zřejmě jste slyšeli, že každý z nás má preferovaný styl chování a komunikace. Pokud ne, tak vám ten váš pomůže odhalit diagnostika chování DiSC®, která je stálici mezi diagnostickými nástroji. Proč je tak populární?

Analýza profilu DiSC® je nástroj, který se používá k hodnocení chování. Písmena D-i-S-C představují osobnostní rysy, rysy chování nebo energetické faktory, které charakterizují čtyři stránky, jež dohromady tvoří celou naši osobnost. Každé chování v sobě máme více či méně z těchto rysů.

DiSC nám pomáhá rozpoznat lidské rozdíly a pomáhá porozumět lidem na našem pracovišti a komunikovat s nimi.

Nástroje DiSC®, které jsou založeny na více než 40 letech výzkumu, nám poskytují jazyk, jak vysvětlit a zvládnout rozmanitost, kterou zažíváme mezi lidmi kolem nás. Když získáte znalosti o svém vlastním nebo cizím profilu chování DiSC, můžete snáze zvládat a přizpůsobovat své chování ve vztahu ke kolegům. Je to například nezbytné, pokud se zabýváte projektem změny, kde je klíčová komunikace.

Když přizpůsobíte své chování tomu, čeho chcete dosáhnout, snáze dosáhnete požadovaných výsledků a svých cílů. Analýza profilu DiSC je k tomu mimořádně dobrým nástrojem.

A jak to celé souvisí s tematikou stresu? To právě můžete posoudit podle toho, jak reagujeme na změny. Obecně platí, že pokud nějaká výrazná změna nebo stresová situace trvá příliš dlouho, pak se dostáváme do spirály stresu. Záleží jen na naše osobní odolnosti, znalosti svých vlastních reakcí a schopnostech komunikovat s ostatními, a v neposlední řadě, i na možnostech regulovat vnější faktory změny.

Různé styly chování, různé přístupy ke změnám

D-styl (Dominance) je aktivní a tázací. Charakterizuje lidi přímé, silné a s přímými postoji. Má rád změny, často riskuje, vyhledává nové příležitosti, miluje výzvy a vše je pro něj naléhavé.

I-Styl (Vliv) je aktivní a přijímající. Charakterizuje lidi, kteří jsou společenští, nadšení a živí. Mají tendenci přehlížet změny, vyhledává nové informace ke sdílení, rád poznává nové lidi, hledí do budoucnosti a taky se snadno se nechá rozptýlit.

S-Styl (Stabilita) je ohleduplný a vstřícný. Charakterizuje lidi, kteří jsou mírní, vstřícní a trpěliví ve vztahu k chybám druhých. Dobře odolává změnám, často potřebuje čas na zpracování informací, změny narušují jejich rytmus, obecně vyhledává klid a harmonii, jeho city mohou být lehce zraněny.

C-Styl (Dodržování pravidel) je přemýšlivý a tázavý. Charakterizuje lidi, kteří jsou analytičtí, rezervovaní a přesní. Má obavy ze změny, chce důkazy a potvrzení, může se "zaseknout", vyžaduje důslednost, je skeptický.

Změna je nevyhnutelná

Ať je váš styl jakýkoliv, budete reagovat na výrazné změny v těchto 4 fázích:

Šok - velké změny pocítíte jako výbuch. Můžete se cítit vyčerpáni nebo otupělí. Ale, pokud můžete, buďte stateční a dívejte se na situaci objektivně, sbírejte informace. Čemu vás učí nová situace? Strach a vztek jsou vedlejšími produkty změny a je naprosto normální, pokud je pocítíte. Neskrývejte svoje pocity, ale nedávejte jim vás ovládnout. Přizpůsobení se změně, pokud nechcete, aby vás změna "semlela". Nakonec budete muset změnit svoje postoje a chování. Vaše zkušeností z minulosti vám pomůžou se posunout do budoucnosti. Přijetí znamená, že nakonec najdete způsob jak se přizpůsobit situaci a pokračovat. Budete moci si stanovit nové cíle a najít novou motivaci.

Nikdy nevíte, kam vás změna zavede. A nakonec i z těžké situace dokážete vytěžit.