Mějte smysl v životě a budete žít déle
Čím dál tím více je slyšet, že fyzické zdraví se nedá oddělit od psychického. Pro někoho je to bohužel stále překvapení. Psychické potíže a stres v moderní společnosti nejsou vnímány jako něco důležitého, dokud se nezmění v opravdové fyzické potíže.
Často se ptáme, jak negativní emoce ovlivňují naše zdraví? Jsou opravdu tak nebezpečné?
Jaký dopad měla izolace v době COVIDu? Jednalo se opravdu o nezbytné opatření opatření?
Studie na portálu Circulation analyzuje metadata z mnoha jiných studii, které byly vytvořeny v období posledních 15 let zabývajících se korelaci kardiovaskulárních onemocnění (KVO) a psychického stavu. A to v obou směrech: jak negativní emoce ovlivňují KVO, tak zkoumají i vliv pozitivních emocí na KVO.
Pro účely studie mezi negativní emoce a stavy byly zařazeny úzkostí, deprese, vztek, chronický stres, pesimismus, nespokojenost se současným životem, osamocení.
Vedle nich se porovnává dopad pozitivních emocí a postojů jako optimismus, smysl života, vděčnost, odolnost vůči stresu a pocity štěstí.
Zkoumal se i vztah jak rozvoj KVO, jako infarkt myokardu, srdeční selhání, cévní mozková příhoda nebo nutnost podstoupit koronární revaskularizaci, mohou také vést k rozvoji negativního psychického zdraví.
DISCLAIMER: v článku uvádím pouze obecné souvislostí, aniž bych se zabýval jednotlivými onemocněními. Pokud vás zajímají detailní informace, zde je odkaz na studii
https://www.ahajournals.org/doi/10.1161/CIR.0000000000000947
V roce 2011 byla publikována studie, kdy stres spojený s prací zvyšuje riziko kardiovaskulárních nemocí až o 40%. Další metaanalýza, která se zaměřila na zprávy pacientů o vnímaném stresu bez ohledu na jeho příčinu zahrnovala údaje od 118696 účastníků ze 6 studií, zjistila, že vysoký vnímaný stres byl spojen s 27% zvýšením rizika výskytu koronární choroby srdeční a spojené s tím úmrtí.
U lidí, kteří zažívají osamocení, je o 50% zvýšené riziko KVO!!!
Vztek a nepřátelské chování zvyšují riziko o 19% už 2 hodiny po afektu, a o 24% u lidí s kardiovaskulárními potížemi.
Úzkostí je emoci charakterizovanou pocity napětí, znepokojivými myšlenkami a fyzickými změnami, jako je zvýšený krevní tlak. jsou největším faktorem pro hypertenzi. Úzkost byla spojena se zvýšeným rizikem úmrtí na KVO o 41% vyšší. V případě srdečného selhání je to 35%.
Například dle statistik, v USA je celoživotní výskyt velké depresivní poruchy 20,6 %, a to především u žen, adolescentů a lidí s nízkými příjmy. Riziko srdečné zástavy je až 45%. Deprese mají taky velký vliv na obezitu. Riziko je o 37% vyšší!
Pessimismus, který je vyjádřením postoje beznaděje a negativního vnímání dějů, má až 2x větší dopad na úmrtnost v důsledků KVO. Studie byla provedena za periodu 11 let.
DOPADY POZITIVNÍCH EMOCÍ NA KVONeexistuje definice pozitivního psychického zdraví, ale pro účely studie se jedná o přítomnost pozitivních psychologických faktorů, jako je štěstí, optimismus, vděčnost, smysluplnost, životní spokojenost, eudaimonická (ctnostná) pohoda a všímavost.
Optimismus je asociován se zdravějším chováním, jako je větší chuť k fyzickému pohybu, absence kouření, zdravější strava, lepší spánek a taky lepší skóre na poli KVO. Je taky spojen se zdravějším stárnutím. Riziko spojené s případy KVO je o 35% nižší a o 14% nižší je úmrtnost. Optimističtější jedinci mají o ≈10 % delší život a větší šanci dožít se ≥85 let.
Dospělí lidí, kteří mají jasný smysl života, mají nižší riziko úmrtí, a to i po zohlednění deprese, zdravotního postižení a dalších komorbidit. Metaanalýza zahrnující 10 prospektivních studií a > 130000 účastníků zjistila, že smysl života je spojen s o 17 % nižším rizikem jak KVO příhod, tak úmrtí.
Pocit štěstí má pozitivní vliv na lepší spánek, více fyzického pohybu, kvalitnější stravy a absence kouření. Riziko onemocnění koronární onemocnění srdce (KOS) je o 22% nižší. Jiné práce zjistily, že pozitivní postoje chrání před progresí onemocnění v souvislosti s diabetem a dalšími kardio- metabolickými stavy. Je to v důsledku nižší produkci kortizolu.
Cvičení všímavosti (Mindfulness) umožňuje lépe si uvědomovat své emocionální reakce na zážitky každodenního života a lépe je ovládat. Všímavost je spojena s menším stresem, větším soucitem a vyšší úrovní pohody. Pokud jde o rizikové faktory srdeční činnosti, skromné údaje ze studií naznačují, že vyšší úroveň všímavosti je spojena s nižší pravděpodobností výskytu kardiovaskulárních rizikových faktorů. Mindfulness byla spojena s menším užíváním tabáku a větší pravděpodobností nekouření, vyšší úrovní fyzické aktivity, střídmějším stravováním, hladinou glukózy nalačno < 100 mg/dl a nižší tělesnou hmotností.
V populační studii 6025 dospělých bez KOS na začátku studie, kteří byli sledováni v průměru 15 let, měli lidé s vyšší úrovní emoční vitality menší relativní riziko vzniku KOS ve srovnání s lidmi s nižší úrovní vitality o 19%. Psychologická pohoda byla také spojena s 29% snížením rizika úmrtí na KVO.
STRES A REGULACE EMOCÍExperimentální studie srovnávající kardiovaskulární zotavení po akutním stresovém úkolu u 50 zdravých jedinců s vysokým a nízkým stresem zjistila, že vysoce stresovaní účastníci vykazovali větší zatížení kardiovaskulárního systému. Akutní případy psychického stresu v kombinaci s psychickým distresem (např. depresí) byly rovněž spojeny s několika dalšími KVO.
Chronický psychický stres může zvyšovat dlouhodobé kardiovaskulární riziko.
Pozitivní psychologické faktory, včetně schopnosti efektivně regulovat emoce, jsou spojeny se zdravějšími základními hladinami autonomních parametrů, jako je srdeční frekvence a variabilita srdeční frekvence, vyšší vagový tonus a zdravější biologické reakce na stres, a jsou za ně pravděpodobně mechanicky zodpovědné.
Nedávný systematický přehled zahrnující 16 studií dospěl k závěru, že intervence založené na všímavosti vedly k většímu zlepšení negativních psychologických výsledků (např. méně úzkosti, deprese, stresu) a snížení systolického krevního tlaku. Několik středně velkých studií meditace pro primární a sekundární prevenci zaznamenalo překvapivě velký pokles infarktu myokardu, kardiovaskulární mortality a mortality ze všech příčin. Vědecké prohlášení dospělo k závěru, že meditace má možný přínos pro snížení rizika KVO.
Přehled meditačních intervencí u pacientů se srdečním selháním zjistil významné zlepšení deprese a zvládání symptomů. Pokud jde o intervence založené na všímavosti, metaanalýza randomizovaných klinických studií u pacientů s KVO z roku 2019 zjistila významné zlepšení úzkosti, vnímaného stresu, deprese a systolického krevního tlaku.
ShrnutíPsychické zdraví je důležitou součástí zdraví a pohody pacientů s KVO nebo s rizikem KVO.
Techniky a programy zaměřené na všímavost, pozitivní postoje a hledání smyslu v životě prospívají nejen pro pacienty s KVO, ale slouží i jako preventivní programy pro dosažení větší pohody.
Jsou stabilním základem pro uvědomění propojení těla a ducha, dlouholetosti a pevného zdraví.